|
|
Analýza reologických vlastností rostlinných olejů a jejich složek
Divílek, Petr ; Rozsívalová, Zdenka (oponent) ; Frk, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá teoretickým rozborem rostlinných olejů, minerálních olejů a syntetických kapalin a následně měřením hustoty a viskozity vybraných vzorků elektroizolačních kapalin. Práce je z velké části zaměřena na rostlinné oleje a jejich složky zvané mastné kyseliny. Ty jsou podrobněji popsány v samostatných kapitolách. Jsou zde uvedeny využití v technické praxi s detailnějším zaměřením na energetiku, kde se rostlinné oleje začínají používat ve větším měřítku. V experimentální část je zaměřena na měření hustoty a dynamické viskozity. Viskozita se měřila na dvou přístrojích a to na Höpllerově viskozimetru a na vibračním viskozimetru. Naměřené hodnoty byly vyhodnoceny a zpracovány do tabulek a grafů.
|
|
|
Studium vlastností alternativních elektroizolačních materiálů
Bannert, Tomáš ; Hylský, Josef (oponent) ; Frk, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem vlastností alternativních elektroizolačních materiálů používaných v elektrotechnickém průmyslu, konkrétně kapalin na bázi přírodních esterů a zejména jejich složek v podobě vyšších mastných kyselin a esterů. Práce je rozdělená na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se práce zabývá charakterizací rostlinných olejů, jejich složek a minerálních olejů, jejich srovnáním z pohledu elektrických a neelektrických vlastností a současným stavem využití rostlinných olejů a jejich složek v elektrotechnickém průmyslu. Dále pak rozborem metod diagnostiky těchto vlastností. V experimentální části byly u vybraných vzorků rostlinných olejů, jejich složek a vybraných vzorků minerálních olejů analyzovány elektrické a neelektrické vlastnosti hustota a dynamická viskozita a komplexní permitivita a její složky relativní permitivita a ztrátové číslo. Vyhodnocené výsledky jednotlivých skupin jsou porovnány mezi sebou.
|
|
|
Možnosti zpracování odpadů glykolu a glycerolu na účelové látky
Hýža, Bohumil ; Bednařík, Karel (oponent) ; Kizlink, Juraj (vedoucí práce)
V úvodu diplomové práce je shrnuta výroba bionafty a její světová produkce. Více do hloubky je zde rozpracována výroba bionafty v České republice a také v Evropské unii a také nějaké evropské legislativní předpisy a normy pro bionaftu. Také je zde popsáno složení bionafty a popis technologie její výroby. V teoretické části jsou shrnuty fyzikální a chemické vlastnosti surového i čistého glycerolu a tradiční použití glycerolu jako je potravinářství, výbušniny aj. Potom jsou zde uvedeny nové navrhované postupy zpracování odpadního glycerolu a glykolu, které byly provedeny v experimentální části diplomové práce. Je zde popsána iontová výměna, vlastnosti použitých katexů a také solí vzniklých neutralizací NaOH v odpadním glycerolu organickými kyselinami a CO2. Dále je popsána ochrana dřeva, vlastnosti ethylenglykolu, vlastnosti chladících kapalin a vlastnosti boroglycerolů a boroglykolů jako ochrany na dřevo a mechanismus jejich přípravy. Také je zde popsán mechanismus dehydratace glycerolu na akrolein a možnosti, kterými lze syntézu provést. V experimentální části bylo provedeno měření pH odpadního glycerolu, zjištěno přibližné množství NaOH v tomto glycerolu a čištění odpadního glycerolu od NaOH pomocí kyselých katexů na kolonách, nebo pomocí neutralizace kyselinou olejovou, mléčnou a CO2. Dále byly provedeny syntézy glycerol borátů a ethylenglykol borátů. Byla zjištěna množství vody v odpadním ethylenglykolu a množství methanolu a vody v odpadním glycerolu pomocí destilace, byly připraveny boroglykoly a boroglyceroly, z množství vzniklé reakční vody byly zjištěny reakční poměry H3BO3, Na2B4O7•10 H2O a glycerolu a bylo provedeno experimentální ředění vzniklých boroglycerolů a boroglykolů různými rozpouštědly. Závěrem byly zředěné boroglyceroly nanášeny na dřevo. V závěru byla provedena dehydratace glycerolu na akrolein za katalytického působení KHSO4. Ve výsledcích jsou uvedeny všechny výsledky a diskutovány možnosti využití poznatků získaných v této práci v průmyslu. V závěru je uvedeno ekonomické srovnání použití odpadního glycerolu a ropy jako suroviny a také grafy vývoje ceny ropy za 40 let od roku 1970 a také graf vývoje ceny odpadního glycerolu. Je zde také diskutována technologická aplikovatelnost použitých metod v praxi.
|
|
|
Preparation of magnetic nanoparticles by hydrothermal method
Repko, Anton ; Nižňanský, Daniel (vedoucí práce) ; Buršík, Josef (oponent) ; del Puerto Morales, Maria (oponent)
Hydrotermální metodě přípravy nanočástic s využitím kyseliny olejové byla v posledních letech věnována jistá pozornost, nicméně publikované práce trpí nedostatkem systematického přístupu a mechanismus nebyl přezkoumán natolik, aby byly dosaženy předvídatelné výsledky syntéz. V předkládané práci byl zkoumán vliv složení organické a vodní fáze na syntézu nanočástic feritu kobaltnatého (oxidu kobaltnato-železitého) a magnetitu, přičemž byl navržen mechanizmus tvorby částic. Organická fáze se skládala z pentanolu, oktanolu nebo toluenu, s obsahem prekurzoru - oleátu prvků skupiny železa. Kromě hydrofobních částic bylo možno dokonce přímo připravit hydrofilní částice pokryté oleátem, a to s využitím vodní fáze obsahující oleát sodný. Syntetický postup byl dále zjednodušen oddělenou přípravou oleátu kobaltnato-železitého, čímž byl získán produkt s užší distribucí velikostí a lepší fázovou čistotou. Byla dosažena kontrola velikosti v rozsahu 6-11 nm, s výtěžkem cca. 500 mg na syntézu. Pozornost byla věnována také povrchové úpravě, vedoucí k hydrofilním částicím. Byly použity di- a trikarboxylové kyseliny s krátkým řetězcem a také karboxymethyl-dextran a oxid titaničitý. Oxid titaničitý vyžadoval dodatečnou ochranu kyselinou nitrilotris(methylfosfonovou) za účelem stabilizace produktu ve vodní disperzi. Ke kontrole...
|
|
|
Preparation of magnetic nanoparticles by hydrothermal method
Repko, Anton ; Nižňanský, Daniel (vedoucí práce) ; Buršík, Josef (oponent) ; del Puerto Morales, Maria (oponent)
Hydrotermální metodě přípravy nanočástic s využitím kyseliny olejové byla v posledních letech věnována jistá pozornost, nicméně publikované práce trpí nedostatkem systematického přístupu a mechanismus nebyl přezkoumán natolik, aby byly dosaženy předvídatelné výsledky syntéz. V předkládané práci byl zkoumán vliv složení organické a vodní fáze na syntézu nanočástic feritu kobaltnatého (oxidu kobaltnato-železitého) a magnetitu, přičemž byl navržen mechanizmus tvorby částic. Organická fáze se skládala z pentanolu, oktanolu nebo toluenu, s obsahem prekurzoru - oleátu prvků skupiny železa. Kromě hydrofobních částic bylo možno dokonce přímo připravit hydrofilní částice pokryté oleátem, a to s využitím vodní fáze obsahující oleát sodný. Syntetický postup byl dále zjednodušen oddělenou přípravou oleátu kobaltnato-železitého, čímž byl získán produkt s užší distribucí velikostí a lepší fázovou čistotou. Byla dosažena kontrola velikosti v rozsahu 6-11 nm, s výtěžkem cca. 500 mg na syntézu. Pozornost byla věnována také povrchové úpravě, vedoucí k hydrofilním částicím. Byly použity di- a trikarboxylové kyseliny s krátkým řetězcem a také karboxymethyl-dextran a oxid titaničitý. Oxid titaničitý vyžadoval dodatečnou ochranu kyselinou nitrilotris(methylfosfonovou) za účelem stabilizace produktu ve vodní disperzi. Ke kontrole...
|
|
|
Studium vlastností alternativních elektroizolačních materiálů
Bannert, Tomáš ; Hylský, Josef (oponent) ; Frk, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem vlastností alternativních elektroizolačních materiálů používaných v elektrotechnickém průmyslu, konkrétně kapalin na bázi přírodních esterů a zejména jejich složek v podobě vyšších mastných kyselin a esterů. Práce je rozdělená na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se práce zabývá charakterizací rostlinných olejů, jejich složek a minerálních olejů, jejich srovnáním z pohledu elektrických a neelektrických vlastností a současným stavem využití rostlinných olejů a jejich složek v elektrotechnickém průmyslu. Dále pak rozborem metod diagnostiky těchto vlastností. V experimentální části byly u vybraných vzorků rostlinných olejů, jejich složek a vybraných vzorků minerálních olejů analyzovány elektrické a neelektrické vlastnosti hustota a dynamická viskozita a komplexní permitivita a její složky relativní permitivita a ztrátové číslo. Vyhodnocené výsledky jednotlivých skupin jsou porovnány mezi sebou.
|
|
|
Analýza reologických vlastností rostlinných olejů a jejich složek
Divílek, Petr ; Rozsívalová, Zdenka (oponent) ; Frk, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá teoretickým rozborem rostlinných olejů, minerálních olejů a syntetických kapalin a následně měřením hustoty a viskozity vybraných vzorků elektroizolačních kapalin. Práce je z velké části zaměřena na rostlinné oleje a jejich složky zvané mastné kyseliny. Ty jsou podrobněji popsány v samostatných kapitolách. Jsou zde uvedeny využití v technické praxi s detailnějším zaměřením na energetiku, kde se rostlinné oleje začínají používat ve větším měřítku. V experimentální část je zaměřena na měření hustoty a dynamické viskozity. Viskozita se měřila na dvou přístrojích a to na Höpllerově viskozimetru a na vibračním viskozimetru. Naměřené hodnoty byly vyhodnoceny a zpracovány do tabulek a grafů.
|
|
|
Možnosti zpracování odpadů glykolu a glycerolu na účelové látky
Hýža, Bohumil ; Bednařík, Karel (oponent) ; Kizlink, Juraj (vedoucí práce)
V úvodu diplomové práce je shrnuta výroba bionafty a její světová produkce. Více do hloubky je zde rozpracována výroba bionafty v České republice a také v Evropské unii a také nějaké evropské legislativní předpisy a normy pro bionaftu. Také je zde popsáno složení bionafty a popis technologie její výroby. V teoretické části jsou shrnuty fyzikální a chemické vlastnosti surového i čistého glycerolu a tradiční použití glycerolu jako je potravinářství, výbušniny aj. Potom jsou zde uvedeny nové navrhované postupy zpracování odpadního glycerolu a glykolu, které byly provedeny v experimentální části diplomové práce. Je zde popsána iontová výměna, vlastnosti použitých katexů a také solí vzniklých neutralizací NaOH v odpadním glycerolu organickými kyselinami a CO2. Dále je popsána ochrana dřeva, vlastnosti ethylenglykolu, vlastnosti chladících kapalin a vlastnosti boroglycerolů a boroglykolů jako ochrany na dřevo a mechanismus jejich přípravy. Také je zde popsán mechanismus dehydratace glycerolu na akrolein a možnosti, kterými lze syntézu provést. V experimentální části bylo provedeno měření pH odpadního glycerolu, zjištěno přibližné množství NaOH v tomto glycerolu a čištění odpadního glycerolu od NaOH pomocí kyselých katexů na kolonách, nebo pomocí neutralizace kyselinou olejovou, mléčnou a CO2. Dále byly provedeny syntézy glycerol borátů a ethylenglykol borátů. Byla zjištěna množství vody v odpadním ethylenglykolu a množství methanolu a vody v odpadním glycerolu pomocí destilace, byly připraveny boroglykoly a boroglyceroly, z množství vzniklé reakční vody byly zjištěny reakční poměry H3BO3, Na2B4O7•10 H2O a glycerolu a bylo provedeno experimentální ředění vzniklých boroglycerolů a boroglykolů různými rozpouštědly. Závěrem byly zředěné boroglyceroly nanášeny na dřevo. V závěru byla provedena dehydratace glycerolu na akrolein za katalytického působení KHSO4. Ve výsledcích jsou uvedeny všechny výsledky a diskutovány možnosti využití poznatků získaných v této práci v průmyslu. V závěru je uvedeno ekonomické srovnání použití odpadního glycerolu a ropy jako suroviny a také grafy vývoje ceny ropy za 40 let od roku 1970 a také graf vývoje ceny odpadního glycerolu. Je zde také diskutována technologická aplikovatelnost použitých metod v praxi.
|
|
|
Možnost zpracování glycerolové fáze z výroby bionafty
Hýža, Bohumil ; Bednařík, Karel (oponent) ; Kizlink, Juraj (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo uvést a aplikovat možnosti využití odpadního glycerolu z výroby bionafty a částečně také odpadní nízkotuhnoucí chladící směsi do automobilů, které by bylo možné uplatnit i v průmyslu. V úvodu diplomové práce je shrnuta výroba bionafty a její světová produkce. Více do hloubky je zde rozpracována výroba bionafty v České republice a také v Evropské unii a také nějaké evropské legislativní předpisy a normy pro bionaftu. Také je zde popsáno složení bionafty a popis technologie její výroby. V teoretické části jsou shrnuty fyzikální a chemické vlastnosti glycerolu a dále je zde shrnuto tradiční použití glycerolu jako je potravinářství, výbušniny aj. Potom jsou zde uvedeny nové postupy, které byly provedeny v experimentální části diplomové práce. Je zde popsána iontová výměna, vlastnosti použitých katexů, vlastnosti použitých kyselin a také solí vzniklých neutralizací NaOH v odpadním glycerolu těmito kyselinami. Dále je zde popsána ochrana dřeva, vlastnosti ethylenglykolu a vlastnosti chladících kapalin a vlastnosti boroglycerolů a boroglykolů jako ochrany na dřevo a mechanismus jejich přípravy. Dále je zde popsán mechanismus dehydratace glycerolu na akrolein a možnosti, kterými lze syntézu provést. V experimentální části bylo provedeno měření pH odpadního glycerolu, zjištěno přesné množství NaOH v tomto glycerolu a čištění odpadního glycerolu od NaOH pomocí kyselých katexů na kolonách, nebo pomocí neutralizace kyselinou olejovou, mléčnou a CO2. Dále byly provedeny syntézy glycerol borátů a ethylenglykol borátů. Byla zjištěna množství vody v odpadním ethylenglykolu a množství methanolu a vody v odpadním glycerolu pomocí destilace, byly připraveny boroglykoly a boroglyceroly, z množství vzniklé reakční vody byly zjištěny reakční poměry H3BO3, Na2B4O7•10 H2O a glycerolu a bylo provedeno experimentální ředění vzniklých boroglycerolů a boroglykolů různými rozpouštědly. Závěrem byly zředěné boroglyceroly nanášeny na dřevo. V závěru byla provedena dehydratace glycerolu na akrolein za katalytického působení KHSO4. Ve výsledcích jsou uvedeny všechny výsledky a diskutovány možnosti využití poznatků získaných v této práci v průmyslu. V závěru je uvedeno ekonomické srovnání použití odpadního glycerolu a ropy jako suroviny a také grafy vývoje ceny ropy za 40 let od roku 1970 a také graf vývoje ceny odpadního glycerolu.
|
|
| |
host ::
RSS.